Hááálelujááá

11. května 2012 v 15:06 | Hanka |  Trénink
Tak.. tenhle článek je o tom, že někdy melou boží mlýny opravdu rychle, téměř online.
Zasloužilas? Šup - tak tady máš odměnu!

Protože - když jsi mi RID psala (psal?) včera do komentáře, jestli mi chybí dráha, tak..
Tak.. to já jsem už měla ve foťáku zásobu dokumentace k článku, kde se s velkým potěšením podělím o radost - ŽE JÁ UŽ SVOU DRÁHU ZASE MÁM!

Běžela jsem včera dolů lesem - a na konci, kde pěšinka končí u druhé hájenky (domkům uprostřed lesa říkám jednotně - hájenka). Tak tam, kde se obvykle otáčím a běžím zpět - jsem tentokrát pokračovala dál. Jde to jen ven, na pole. To se mi původně nechtělo, les je příjemnější. Abych ale prodloužila trať, vyběhla jsem z lesa a pokračovala podél něj - a pak mezi domy. Nic moc, zas to bylo na otočení, v dálce už jsem viděla jezdit auta. Ale něco mi říkalo: zkus, třeba o kousek dál bude ještě jiná pěšinka zpět do lesa, ať nemusíš stejnou cestou nazpátek. Tak jsem běžela dál - a byla!
Nic moc teda. Hrbolatá, strmá - a co hůř, kolem poházené odpadky. Ve "svojí" části lesa na to nejsem zvyklá, je krásně čistý. Ale co už.. byla jsem tam, tak jsem běžela dál a přemýšlela, že na tomhle je snadné najít to dobré (moje oblíbená hra na radost). A to - že aspoň přesně vím, kam příště neběžet :-)

A teď si představte mou radost - když jsem se najednou "vynořila" u fotbalového hřiště, co už jsem fotila! Tehdy s politováním, že na tak nádherném trávníku mne jistě běhat nenechají, vydupávat pěšinku. JENŽE - tentokrát jsem přišla z druhé strany, kam jsem prvně nedohlédla! Protože kdyby jo - už jsem mohla jásat dávno, že mám zase "svoji" dráhu - je tam vzadu ještě jeden "plácek"!

Ale nevadí - krásně si užívám své "háálejújáá" i teď Usmívající se

Je to až neuvěřitelné, opravdu! Když jsem vybírala byt, ani jsem netušila, že je to ještě lepší, než jsem myslela. A to jsem si i původně myslela, že je absolutně úžasný. Sám o sobě - i lokalitou. A teď ještě tohle! Doopravdy, lépe už to dopadnout nemohlo.

Takžeee.. moje nové hřišťátko je malé - odhaduju ho na 200 metrů dokola. Podle dráhy v Hoře, ta měla 400m - a řekla bych, že byla tak dvakrát větší. Ale to nevadí, podstatné je: je to rovné, uprostřed tráva, okolo štěrková pěšinka pro běžce. Úzká, jen tak pro jedny nohy. To mi ale nevadí - naopak, to je přesně pro mne. Nejsem právě kolektivní sportovec. Ráda běhám sama.
Z toho důvodu mám taky raději běh po dráze, než terénem.. Myslím ten "hlavní" běh. Les je skvělý na rozklus, výklus, pro zpestření, taky je to krásná cesta tam i zpět. O čistějším vzduchu v něm a okolo něj ani nemluvě. Ale na běhání jako takové - já mám raděj dráhu.
Už jsem tu o tom psala: jdu, "vypustím" se na ni - a běžím. Nemusím sledovat cestu, mám čas vnímat své tělo, dostávat ho do rytmu. Krůček za krůčkem, dál a dál - až jednou zas zažiju tu magickou chvíli, kdy kolem jakoby všechno ztichne - a já letím vzduchem centimetr nad zemí a celou mne prostupuje nepopsatelné blaho. Ze síly, radosti z pohybu a z hrdosti na to, že mi tělo pořád šlape jak švýcarské hodinky.

Je to nádhera - jednoduše a prostě nádhera!

Ovšem - není to zadarmo a samo.. nejdřív se na tom musí zamakat Úžasný
Tak - já od teď tady:






a dál rovně:






a zas do zatáčky:






... a taky okolo krásné, pevné asfaltové plochy - která se tak báječně bude hodit na atletickou abecedu.. při různém tom zakopávání pozadu fakt oceníte, když přesně víte, kam došlápnete.. že to například nebude stranou cestičky, na drn, kde si přivodíte nežádané běžecké "něco" .. vždyť víte :-)






ještě jedna zatáčka






a kdyby náhodou kamínek v botě.. je tu i lavička..






.. bohužel, málo co je v životě bez poskvrnky.. vidíte tu lahev od vody? No, jsou tu i další lidi. Co jsou jednak líní odnést si své odpadky - ale hlavně: taky to místo znají a možná mu taky říkají "moje".
Jako třeba ten pán se psem, co přišel, když jsem odcházela - nebo jiní běžci. S tím nejde nic.. jedině se smířit. Trasa není pro dva. Když si náhodou vybereme stejný čas, budu muset jinam.. neboť, po pravdě - mne druhý běžec ruší. Chci si běžet svým tempem, bez ohlížení se na někoho. Nechci ho předbíhat - ani aby mi on dupal za zády. Nepomůže ani rozeběhnout se na rozdílné strany - to se musíme zase co chvíli vyhýbat, trať je krátká.

Taky tu posekanou trávu by všichni správci hřišť nemuseli nechávat hned u trasy (ten v Hoře taky!). Tráva tlí - a tak je pak třeba proběhnout okolo bez nadechování.. zatrachtilá alergiee :-)

Ale to jsou drobnosti - budu si na nich cvičit překonávání překážek (hra na radost)...

Tak, je po tréninku - běžím domů. Nemusím tou cestičkou vzadu, s těmi odpadky.
Já můžu přímo, když to už teď vím..






a šup do lesa:






a pak po lesní magistrále přímo až k domu






No, nemám já se božsky? Někdo nahoře mne má přece jen rád ;-)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Trixl Trixl | 11. května 2012 v 15:27 | Reagovat

Jak popisuješ běh na dráze, mně to evokuje moje plavání v bazénu :-) bohužel je to daleko, ale třeba jednou až děti už nebudu muset hlídat ... a mají tam oddíl veteránů, i když po pravdě jsou tam asi samá plavecká krajská esa no, ale třeba by mě taky vzali nebo by mě nechali chodit si zaplavat :)

2 Hanka Hanka | 11. května 2012 v 15:56 | Reagovat

Jasně, proč ne?  Sportovci jsou většinou laskaví přátelští lidé!
Se mnou v těch Počernicích taky běželi evidentně borci - dlouholeté sportování je vidět (a kromě toho jsem slyšela útržky hovorů, jako "v sobotu v Běchovicích". A víš, co to jsou Běchovice..
No - ale proč to říkám. Borci to byli, já za nimi asi o tři levely níž - ale nevytahovali se na mne. Ještě mne chválili v cíli, že dobrý. Určitě jen proto, abych se cítila líp :D
Plavci nemohou být jiní, ne? 8-)

3 RID RID | 11. května 2012 v 22:20 | Reagovat

Tak to je super: V tomhle lese jsem odběhal už pár pátků, myslel jsem, jak to tu znám, ale na tomhle místě jsem nikdy nebyl :-) Někdy se tam budu muset jen ze zvědavosti podívat. Tak si svou novou dráhu pěkně užívej a ať Ti to běhá!

4 Hanka Hanka | 11. května 2012 v 22:33 | Reagovat

Ááá.. takže jsi kluk! Nevěděla jsem, jak tě oslovovat - v minulém příspěvku jsi nepoužil jediný sloveso, ze kterého by bylo zřejmé, jak ti říkat :-D

Jinak mi to tak trochu napadlo - že to tam neznáš. To bys mi nedával tip na Mazurskou, co je dál. Tak super, že jsem rozšířila obzory starousedlíkovi!

Jo.. dík, to přesně udělám - užiju si ji. A kdybychom se na dráze někdy "srazili" domluvíme si harmonogram.

To jsem myslela samozřejmě obrazně - že "moje dráha" ;-)

5 Zuza77 Zuza77 | 12. května 2012 v 22:22 | Reagovat

Tak ta je tedy luxusní :-)
Taky mám ráda, když nemusím přemýšlet o trase a "jen běžím". U nás to nahrazuje stezka kolem vodního převaděče - hezky tam a zpátky.
Na zimu se ale chystám vetřít na městský stadion.
Tak ať Ti to běhá :-)

6 Hanka Hanka | 12. května 2012 v 23:38 | Reagovat

Viď?  Doslova jsem nadskočila, když jsem ji objevila. To byl dárek! Z té druhé strany to nebylo vidět.
A nejlepší bylo, že jsem s sebou měla i foťák. Když jsem si brala ledvinku, že jdu běhat, nejdřív jsem ho brát nechtěla. Ale pak mi něco říkalo "jen si ho vem, pak něco uvidíš, co bys chtěla blejsknout - a budeš ráda, že ho máš"
A vida.. intuice jedna - zas měla pravdu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama