17. květen 2012 - čtvrtek

17. května 2012 v 21:54 | Hanka |  Trénink
Nový pracovní projekt začal neplánovaně - manuální prací. Dodavatel nábytku sice souhlasil, že nábytek do nové kanceláře na místě sestaví - ale až tak za tři týdny. A tak jsme se do toho pustili sami. Zdárně, musím říct. Nábytek kde stojí, tam zdobí :-) Bohužel - já svou přítomností dnes ráno dráhu neozdobila..

Byla jsem ráda, že jsem ráda. Hned po snídani - do práce.

Ne že bych na tom byla s kondicí až tak špatně - ale prvně mi nedělá dobře prach. Nábytek leží zabalený "naplacato" ve skladu, práší se na něj.. Pak ho někdo koupí - a i s tím prachem ho dovezou novému uživateli.
A když on je zrovna alergik..
No - a za druhé: špatné boty! Na tolik běhání se střevíčky nehodí. Trpce jsem litovala, že jsem si do práce neobula svoje vymazlené Asics Gel Nimbus 12! Není to sice poslední model - ale miluju je. Nejen běhá - i chodí se v nich náramně! V poslední době, když jdu do města jen něco zařizovat, jdu v nich. Stačilo to zkusit poprvé - a zjistit, jak veliký je to rozdíl, na dlažbě..

Bohužel, honila jsem eleganci - a do práce si vzala střevíčky. A pak mne nohy z celodenního běhání okolo sestavení nábytku bolely tak, jako bych ten půlmaraton už zaběhla - a to bez strečinku před i po.. Jednoduše - musela bych to moc lámat přes koleno.

Poučena, dnes ráno jsem si svoje "sedmimílové" nazula - a šla v nich do práce. Uklidit, vyleštit, zprovoznit počítač. Pracovala jsem stejně pilně, jako předchozí den - ale domů jsem přišla celkem v pohodě..

Až tak, že jsem prostě vyrazila na trénink odpoledne. Což je proti mým zvykům.
A díky tomu přece jen hlásím: splněno. Další 4,2 km, plánovaný ultralehký se sedmivteřinovými sprinty.

A víte co? Další level. Už když jsem se blížila ke dráze, slyším hlahol. No jo .. žádná hospoda na mýtince, to spíš na rozcestí. No - a tam pak chodí lidi, to je jasný. Je to taky jejich les a jejich hřiště. Ba, byli jejich už dřív.

Tak - přece už jsi velká holka.. překonalas v životě horší věci, než ostych běhat, kde nejsi sama!

Takže jsem šla, prošla okolo tenisu, volejbalu i fotbalu - a už jsem na dráze. Ne sama, samozřejmě. Ale jsem tu a zaběhám si. Paní se přiblížila a já už vidím zřetelně: neběhá, "jen" venčí psa. Blížili se a pes začal vrčet. Usmála jsem se a řekla mu: "neboj se mne".. Přestal, natáhl čenich ke mně, ale jinak žádná přátelská gesta. Ale - už ani nepřátelská.
Paní mi říká: promiňte, že na vás vrčel. Usmála jsem se i na ni a odpověděla, že v pořádku. Je to zvíře, má svá pravidla. Já mám kšiltovku a tmavé brýle, takže vypadám podezřele. Dělá to správně, chrání svou paní. A navíc - byli jste tu první, teď je to vaše dráha..

Je to moc hezký pejsek, co mi očichává botu.. Doufám, že zůstane u toho "ani žádná nepřátelská" ;-)

Není to sepík? Nedávno jsem viděla obrázek a vypadal podobně.
Ne - není. Je to shiba.. Pět let mu je? Teda, má pohyby jak štěně. A sepíkovi je podobný. Asi jsou bratranci :-)

Co jsme si tak povídaly, dala jsem u toho streč.. A když jsme byly v řeči u sepíka a shiby - uvědomila jsem si, že stačilo. Vítr foukal moc studený, na tričko, co jsem si vzala. Omluvila jsem se, že musím běžet.

A běžela jsem.

Jen jsem tentokrát flákala názvy stanovišť pro sedmivteřinovky. První běžím od Lavičky, druhou startuju, když míjím Velkej (než vyslovíte "Velký sebevědomý šípek" - jsem dávno pryč), třetí je od Líbezné, čtvrtý od Třezalky - a když za sebou nechávám Mladýho .. už vbíhám do cílové rovinky - abych od Lavičky načala další kolo. Pokud někdo ausgerechnet potřebujete vědět celá jména - tak si klikněte na "15.květen - úterý"

Udělala jsem poctivý strečink - a vydala se k domovu. Okolo hřišť, kde si zcela samozřejmě lidi celou dobu sportovali, aniž by mne vůbec registrovali. SAMOZŘEJMĚ. Kvůli tomu tam přišli, ne aby koukali, kde kdo druhý pobíhá!

A tak jsem šla domů - a usmívala se pro sebe: že plachá - jo? No - tak tady to určitě nepůjde.

Ale vůbec to nevadí.
Ve skutečnosti je to totiž úplně jinak, než jsem byla zvyklá.

Zatímco "na vsi" lidi často hledí tak udiveně (proč ta paní normálně nejde?) ..
Tady v našem lese je člověk divnej, když neběží a "jen tak" jde!

Co? Že to přeháním na druhou stranu?
No .. tak jo. Ale jenom trošku!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama