Listopad 2011

13.listopad 2011 - neděle

13. listopadu 2011 v 23:30 | Hanka |  Trénink
Je to pár dní, co jsem psala naposled. Nepíšu.. ale nebojte - běhám Mrkající

Pobyt na chaloupce u lesa se mi neplánovaně prodloužil, řešíme v práci harmonogram projektu. Tak řeším - a velebím běh. Za to, že je to sport, který máte s sebou všude. Nemusí tam stát fitko, tenisová hala, golfové hřiště, bowlingová dráha, nic. Stačí mít v tašce boty.

Tak - pojďte se mnou. Cesta k mé aktuální "dráze" vede tudy..
..
..
Běhám hned ráno. Jdu na sportoviště - a sluníčko mi svítí na cestu..





..
..
..i mezi stromy..
..
..
A jsme tady. To už je moje "dráha" Mrkající






..
..
A takhle vypadají moje "sedmivteřinovky".
Úseky 7 vteřin dlouhého rychlého běhu, které vkládám do volného. Mám je ráda - těší mne u nich ten pocit "letu s větrem o závod" - vlastními silami. I to, že se nestačím unavit. Nekončím, protože víc nemůžu. Končím - a musím se silou zabrzdit. A to je velmi příjemné!

Tedy, kdyby mne viděl někdo z opravdových běžců - asi by se potrhal smíchy, čemu já říkám běh s větrem o závod. Ale koneckonců - podstatný je výsledek, že jo. Důležité je jen jedno. A to je moje potěšení! Pokud se dostavuje - účel byl splněn.

Do trasy se vejdou čtyři sedmivteřinovky. První začíná u malého kamene:




..
..
.. a končí u velkého kamene...




..
..
Druhá začíná u hromádky klestí, kde jedna z větví ke mně natahuje dlaň, abychom si plácly:





..
..
.. a vede ke kořenům.. (symbolické - v lese, kde jsem běhala jako malá)..




..
..
Třetí začíná u stromu s nádorem na kmeni..





..
..
.. a končí u "dolního" pařezu s houbou..




..
..
Poslední - čtvrtá začíná u hromádky roští..
Mimochodem - znáte rozdíl mezi klestím a roštím? Ne? No - v "roští" převažují drobné větvičky a "klestí" je naopak víc "klackovité".. Tohle roští je ale také trochu klackovité :D




..
..
Poslední sedmivteřinovka končí u horního pařezu:





..
..
A tady končí celá trasa. Dál, po cestě okolo louky neběžím - je travnatá a měla bych zbytečně rozmočené boty. Dráha lesem je dlouhá dost - a jak jsem už psala, jednotvárnost mi není na překážku - přesně naopak.






























..
..
Podívám se na louku, otočím se a běžím zpátky..







..
..
..tudy:





























..
..
Seběhnu dolů, otočím se a běžím znovu. Nahoru se sedmivteřinovkami, dolů jen volný běh. Než vyběhnu, nařídím časovač na 65 minut - a nic dalšího neřeším. Nepočítám otáčky - jen běžím, přemýšlím si. Relaxuju při běhu dolů, užívám si při běhu nahoru. Když zapípají stopky, jdu domů - a těším se na sprchu a snídani.

Je to velmi příjemné, svou prostotou, jednoduchostí.
Hmm.. jak se tak pozoruju - začínám mít v jednoduchých věcech všeho druhu zálibu.
A jde to napříč spektrem..

3.listopad 2011 - čtvrtek

3. listopadu 2011 v 16:08 | Hanka |  Trénink
Nepodceňujte přípravu!

Když si s sebou na cesty vezmete jen jedny tepláky - a po tréninku je vyperete.. není moudré nechat je přes noc venku na šňůře (v listopadu!). To si ráno nezaběháte Nerozhodný

Běhat v džínách jsem zavrhla. Ne že by to vůbec nešlo - ale běh terénem není zrovna salonní záležitost. A i kdyby se mi podařilo se "neublátit" - pořád ještě jsou tu kalhoty propocené vzadu na kříži. Ve kterých pak jet do městečka nebude právě příjemné. A tak jsem včera neběhala. Čas jsem využila systémově - četla jsem si místo toho o běhu. Knihu mám s sebou!

Ještě že v původním tréninkovém plánu je středa: "volně, nebo volno".
Tak jsem si to odpustila Usmívající se

Za to dnes jsem vyběhla nedočkavě hned ráno.
Nádherné ráno, musím říct. Sluníčko se činilo, jako by mu za to někdo platil - zlatilo ještě víc už samo o sobě zlaté listí, nebe se modralo, les voněl .. prostě selanka, jak má vypadat. Tak mne napadlo, že se podívám na druhou stranu lesa, jestli třeba nenajdu ještě lepší trasu, než je ta vyzkoušená v úterý. Nebudu vás napínat - nebyla. Jen jsem si zbytečně namočila boty - na té druhé rostla tráva. Tak jsem si připoměla, že můj osobní program je "čím víc jednotvárnosti - tím líp".. vrátila jsem se zpátky - a rozběhla se.

Běhalo se mi prima - až do té doby, než jsem uslyšela střelbu. Nejdřív mi to ani nedošlo. Jsem zvyklá z Hory - kde je střelnice vzadu za dráhou. Střelba provázela mnohé z mých tréninků. A tak běhám, běhám.. když tu se střílí už docela blízko - a já si uvědomuju: nejsem v Hoře! A taky, že tady v lese je to malinko jinak.. hned se mi vybavilo: "střílel na lišku, trefil Maryšku" .. viďte! Nebo - nějaká ta varianta přizpůsobená. Třeba rým na "laňka - Haňka" Smějící se

Chvíli jsem se bavila větami, co by o tom šly dát do blogu.. Nebo že pak napíšou v bulváru: vynechala kroky nutné k tomu, aby si označení "laňka" zasloužila technikou běhu - stačilo se nechat střelit do "běhu" (v myslivecké terminologii - do nohy). Pak jsem si vzpoměla na Pavla, jak jsme nedávno mluvili o "běhu" událostí .. A jak moc se mi líbí slovní hříčky.. A že kdybych nešla hledat jinou cestu, už jsem teď asi měla odběháno.. Zatímco teď - ještě běhám..

Běhám! To jsem se probudila - a říkám si: "teda Hani .. ty jsi fakt praštěná! To jsou samé blbinky, blbinky.. Heleee: nevadí ti, že střílejí už docela blízko?? Neměla bys radši řešit tohle?

Otázka zněla: odejít, přerušit trénink - nebo běhat dál a risknout, že myslivci přijdou ještě blíž?
A já třeba dostanu nějakou tu zbloudilou střelu do zadku..??

Za prvé: hrozně moc se mi nechtělo skončit. Včera jsem neběhala a dnes jen půlku??! A taky jsem přemýšlela nad tím, že mám tmavě modré tepláky a šedou mikinu - nic moc, co se týká zviditelnění se člověka v lese. A jestli by třeba pomohlo dělat hluk, kdyby se přiblížili moc blízko? A mezitím uvažováním - jsem běhala dál.

Při pohledu zpět - jako řešení nastalé situace.. dost vágní, na mne!

Nicméně - moje letka strážných andělů se opět osvědčila, v plném nasazení. Zvěř zřejmě odklonili jiným směrem - a myslivce s ní. Střelba se začala zase vzdalovat - a já svůj trénink dokončila. Běhala jsem dnes 64 minut.. myslím, že to bude víc, než 8 km.. ale napíšu těch osm - ať je to stopro.

Do domečku jsem přibyla hrdá na sebe, že dnes si udělám poctivou "čárku".

Řeknu vám, tohle je absolutně báječné: přijít po běhu domů, dát sprchu, umyté vlasy zabalit do ručníku - a sednout si k zasloužené snídani!

1. listopad 2011 - úterý

1. listopadu 2011 v 21:25 | Hanka |  Trénink

Trénink v terénu!

Jsem na cestách. Můj tatínek se ošklivě nachladil - a tak jsme ho do podhůří Krkonoš, odkud pocházím - zajeli zkontrolovat. Dnes jsem tedy běhala v lese, kde jsem de facto vyrostla. Kterépak děvče jednou o Velikonocích chlapci nevyšukali pomlázkou, protože na tu borovici za ní nepolezou..?? Fakt nevím, proč mi příští rok naši zakázali utéct do lesa - když se to tak osvědčilo :-)

Už jsem skoro zapomněla, jak hluboko v lese krásně voní vzduch. Jezdíme sem sice pravidelně každý poslední víkend v měsíci .. ale na procházky v lese nenacházím čas. Když tu jsem, chci ho strávit s rodinou. Dnes do ní už počítám i tatínkovu přítelkyni. Říkáme jí "babičko" .. a jsme moc rádi, že ji máme. Jsme klidnější, že taťka není sám, když maminka tu už není..

Přemýšlela jsem, jakou trasu vyberu, pro dnešní den s tak pěkným datem - a nakonec si zvolila pěkný úsek lesní cesty, vedoucí zhruba po vrstevnici..
A běhala ho sem a tam.. Smějící se

Vím, že budete vrtět hlavou, někteří. Ale už jsem vám říkala: život mám pestrý dost - a tak si svým stylem tréninku dodávám tu příjemnou trochu jednotvárnosti - která mi to vyrovnává Úžasný

Poslední dva dny mi zase trochu "loupe" v levé noze. Takže - abych taky napsala něco o běhu: přišla jsem na zajímavou věc: ty rychlé úseky "to" zlepšují! Je třeba na to myslet - a neulevovat si!

Děláme to asi všichni, automaticky. Někde něco píchne.. a my na tu stranu instinktivně nedošlapujeme naplno. V případě, že nejde o skutečné zranění, je to myslím špatně. Zjistila jsem to dnes náhodou, když jsem se vyhýbala kořenům. Odrazila jsem se "omylem" z levé - aniž bych ji "šetřila".. a nejen že se nic nestalo: bylo to lepší! Takže jsem se na to zaměřila, hlavně v rychlých úsecích: odrazit se z levé nohy stejně silně, jako z pravé.

A skutečně to bylo mnohem lepší. Na konci tréninku už jsem v levé skoro žádnou slabost necítila.
To je děsný - my si to snad sami pěstujeme, ty handicapy!

Běhala jsem 65 minut - píšu si tedy 8 km, běžela jsem zhruba stejně rychle, jako vždy. I když terénem to chtělo trochu víc energie. Ale nebyl problém. A bude to lepší, věřím. Už je. Tyhle poslední dny se mi opravdu běhá nějak lépe. Zdá se, že o trochu víc síly už k dispozici mám :-)

Potřebuju ještě nějaký další čas systematické, promyšlené zátěže.. abych měla na čem stavět dál.

Jak promyšlené? No .. běhám teď mnohem víc pocitově - ale pro jistotu bych si ráda "zalaborovala". Myslím tím nechat si změřit laktátový práh - a pak si dát pár tréninků, kdy nechám pípat sporttester, abych se naučila rozeznat správnou rychlost sama. Čtu moc zajímavou knihu - nakonec i to o ultralehkém běhu mám odsud.

S některými dalšími "objevy" z ní - se ráda rozdělím v příštích článcích, s uvedením zdroje, samozřejmě ;-)
Tak, dnes už jen zvolám s trenérem Pavlem: Běhu zdar! Usmívající se

30. října 2011 - neděle

1. listopadu 2011 v 20:30 | Hanka |  Trénink
Tohle bude krátké.

Dala jsem dalších 8 km ultralehkého běhu.. se sedmivteřinovými úseky rychlého každé sudé kolo, počínaje čtvrtým - po prvních třech na zahřátí.. Celkem tedy devět "vylepšených" kol - v každém z nich se mi vešlo šest intervalů. Tedy celkem 54 v celém tréninku. Běžela jsem to asi 63 minut. Všimli jste si, jak si ráda hraju s čísly? Smějící se

Bylo prima počasí, sucho, lehký větřík - a byl to můj poslední trénink v Kutné Hoře.