Jak to všechno začalo

6. října 2011 v 0:38 | Hanka |  Vyprávění
No vždyť to znáte: bylo, nebylo.
Nedávno tomu - někdo, s kým jsme o sobě nějakou dobu neslyšeli, mi na běžnou formální otázku "a co pořád děláš" odpověděl: "byl jsem si zaběhat". Hovor skončil, já pokračovala v práci u počítače. Za chvíli jsem tam náhodou (věříte někdo na náhody??) uviděla promo na běh Nike Run Prague 3.9.2011. Zaujalo mne triko s vlastním mottem a startovním číslem - a v náhlém popudu jsem se na ten běh zaregistrovala..

"Náhlý popud" je můj běžný způsob, jak přicházím k věcem Smějící se

Chtěla jsem si odříznout ústupové cesty a tak jsem o tom nápadu vyprávěla každému na potkání, až bylo jasné, že pokud si nechci uříznout ostudu - musím taky začít něco systematického dělat. Do startu zbývalo 12 týdnů.

Zeptala jsem se strýčka googla, něco mi poradil a já se ocitla na stránkách plných informací, rad, tipů a tréninkových plánů. Bezva, zajásala jsem, tak si jen vyberu nějaký pro sebe vhodný - a je! Jenže u tréninkových plánů byla poznámka: vhodné pro běžce, kteří běhají alespoň půl roku, nebo standardně alespoň 40 km týdně. Nesplňovala jsem ani jedno.

Zkusila jsem tedy napsat autorovi prosbu o radu, jak plány pro sebe upravit. Moc jsem od toho nečekala.
Nejraděj bych celé jeho jméno vytesala někam do kamene, s nadějí - že to bude věčnější památka, než takhle virtuálně. Ale kámen ani majzlík tu nemám - tak beru zavděk tím, co je:

Pavel "baboš" Baběrád.

Od té doby můj virtuální trenér a kamarád. I když jsme se nikdy neviděli osobně - za moc mu vděčím. Rozumíte: nějaká taková mamina mu napsala, že chce běžet závod na 10 km, zčista jasna. Protože ji to tak napadlo.. tssss. Mohl se nad tím pousmát - a nechat to plavat. On mi ale odpověděl se vší vážností, jako by se ho ptal skutečný běžec - nebo někdo, kdo jím může být. A právě tenhle fakt, že mne bere vážně opravdová sportovní autorita - mi dodal neskutečnou motivaci. Lepší jsem nemohla mít!

Přece - musím psát trenérovi, co jsem dělala. Takže - musím mít co!

A tak - jsem začala doopravdy běhat.
Ještě jednou: díky, Pavle!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baboš Baboš | E-mail | Web | 6. října 2011 v 7:33 | Reagovat

většinou tak to všechno začíná........

2 Marcel Marcel | 6. října 2011 v 10:44 | Reagovat

..je skvělé, že si takového člověka našla a on pak "našel" Tebe, Hani..tedy nového člena běžecké rodiny..ať Ti to běhá i nadále, drahá.. ;-)

3 Hanka Hanka | 6. října 2011 v 12:07 | Reagovat

[2]: .. hmmm.. zdá se, že jsem si asi zasloužila.. neb prima lidi potkáváme za odměnu ;-)
A neříkej mi drahá - tady nikdo neví, že tak říkáš každé ženě, co znáš - ještě mne přivedeš do řečí :-D

4 Hanka Hanka | 6. října 2011 v 12:11 | Reagovat

[1]: .. že jedno vede k druhému, viď? Máš pravdu - a někdy to i klapne, jedna báseň 8-)

5 Saška Saška | 6. října 2011 v 13:13 | Reagovat

Když nám mamka řekla, že se přihlásila na Nike run, popravdě jsme si řekli, co si to zas vymyslela :-))) Ale vytřela nám zrak! Jsem na tebe pyšná mami :-)

6 Hanka Hanka | 6. října 2011 v 13:49 | Reagovat

[5]: Já vím.. a moc krásně to hřeje. Už jen to stálo za to vydržet :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama