Historie Hančina běhání II

8. října 2011 v 17:32 | Hanka |  Trénink
Tak.. jak už všichni víme - běhám Mrkající
A co vám řeknu jako první věc na začátku druhé části mé běžecké historie?
Kdo si též zaslouží projev uznání za to, že jsem prozatím neskončila? Kdo - vedle inspirátora, trenéra, fandící rodiny - a mojí opečovávané vytrvalosti - má zásluhy na tom, že běh zůstal se mnou v mém životě a nestal se jen prchavou epizodou?

STREČINK !
On je aktivita, ke které jsem dlouho hledala cestu. Jsem neklidný typ, s přebytkem energie.
Mám ráda "tah na bránu".. no. Moje vnitřní dynamo mnou trvale "postrkuje" a nedá mi spočinout, bez ohledu na můj věk. Takže aktivity, co si trochu toho zklidnění žádají, jako třeba jóga .. nebo právě zmíněný strečink - ty mne celý život míjely, zpovzdálí.

Když jsem začala s tréninkem....
No počkejteee - a víte, co tím myslím, když řeknu trénink??

Jaký je rozdíl mezi "jdu si zaběhat" - a "jdu na trénink"? Tak - pro mne ten rozdíl je v plánu. Tréninkovém plánu, přesněji. V tom, že vím, co mám ten den dělat, v tom, že je to nějak promyšlené, někam směřující, "vystavěné" na základu tvořeném individuální kondicí, zkušeností a cílem. Že vím, kde jsem, co chci - a co pro to mám udělat.

Myslím, že to je dobré si sám pro sebe ujasnit, že je to další věc, co vás udrží "na trati". Šla jsem si zaběhat - no tak šla. To je jako "zašla jsem do kina", ne? Když zítra nepůjdu - nic to neznamená, protože v "zaběhat" není průběh. Za to když řeknu, že jsem odběhala tréninkovou dávku - je z toho jasné, že to není všechno :-)

A strečink - ten je součástí tréninku - automaticky. Byla jsem připravená ho tak brát .. ale vztah to byl stále vlažný. Musím - tak asi nějak udělám.. no jooo.. pořád! Nicméně - měla jsem štěstí. On mne totálně "dostal", když mi předvedl svoje umění prakticky - a excelentně. A naštěstí hned na začátku! Byl to můj přesně šestý tréninkový den.

Jak víte, dodržovala jsem rady (nespěchej - začni pomalu, Hani). Měla jsem ten den běžet pouhé 2 km. Nějak jsem se zamyslela - a zaběhla 4 km! Dnes je to pro mne směšná vzdálenost - ale tehdy, na tom úplném začátku.. cítila jsem, jak svaly na nohou protestují, jsou celé tuhé.

A jak jsem se lekla, že teď třeba dalších pár dnů budu mimo.. udělala jsem strečink doopravdy poctivě! A.. byla absolutně ohromena výsledkem!

Jako mávnutím kouzelného proutku - veškeré napětí a únava byly pryč! Měla jsem pocit, že klidně můžu jít - a zaběhnout to znovu! Takže od té doby nedám na strečink dopustit. Na správně a poctivě provedený strečink, samozřejmě. Dokonce jsem vymyslela jednu vychytávku. Vhodná pro podobně netrpělivé, jako jsem já: vzpoměla jsem si na svoje dětství, jak jsem jako dítě měla za úkol kropit zahradu.

Znáte to: vzít konev, dojít ke kohoutku, pustit vodu.. A čekat, až nateče. Dělám to stejně tak se strečinkem.
Postavím se do pozice, kde se protahuje některá skupina svalů.. a čekám - až to nateče :-D

Protože - správně provedený strečink má dvě zásady. Tedy ty nejhlavnější:
1. nehmitat!
2. v protažení vydržet aspoň 20 (lepší 30) vteřin
Ti, co podobně jako já nevydrží chvíli v klidu, mi potvrdí, že 30 vteřin - to je půl věčnosti! Já nevím, možná si vymyslíte jiný trik. Klidně, dělejte, co vám vyhoví. Mně ale ta představa pomáhá - že čekám, až nateče voda. Je to prostě situace, kde já osobně bez potíží uznávám, že to urychlit nejde. Voda nějak rychle teče - a já musím počkat. A tak - počkám.
Zatímco u "pouhého" strečinku jsem v jednom kuse bojovala s pocitem - "že už by to mohlo stačit" :-D

Shrnutí závěrem? Ověřeno zkušeností a časem?

Za prvé: když začnete běhat - nechoďte si jen tak "zaběhat". Mějte nějaký cíl. Ne hned závratný, do měsíce maraton. Něco reálného - že v pohodě uběhnete "něco". Podle své konkrétní situace. Na netu je plno stránek s obecnými plány, co vám pomohou vytvořit svůj vlastní.
Mnohem líp se ne snad běhá - ale pokračuje v běhání..

Jo a k tomuhle plánování - ještě jedna moc důležitá rada trenéra Pavla: "plnění plánu" ať není direktiva, co vás drtí! To by bylo kontraproduktivní. Stalo se, že prostě objektivně nešlo - a denní plán není splněn? Ok - nic se neděje. Udělejte, co jde - může to být i nic. A - pokračujte dál!

NIC NENAHRAZUJTE - další dny. Prostě - "jeďte" dál.

Za druhé? No - to je jednoduché. Strečink je náš nejlepší kamarád ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dendomačiatko Dendomačiatko | Web | 8. října 2011 v 21:32 | Reagovat

Skvelé a poučné :)

2 Hanka Hanka | 8. října 2011 v 21:45 | Reagovat

[1]: dík - zkusím udržet dobrý tón..

3 Sulanek Sulanek | 8. října 2011 v 22:37 | Reagovat

Hani, ahoooooj:-)

Bomba tento tvuj blog, se bavim i se vracim na svoje zacatky behani. A musim potvrdit, ze STRECINK je proste nutnost ...pred i po treninku!:-)

Fandim ti a tesim se na dalsi clanky!

Behna Sulanek :-D

4 Hanka Hanka | 9. října 2011 v 14:51 | Reagovat

[3]: Dík za laskavá slova.
Jinak strečink - ten pro mne je úplně životním objevem! A ta vychytávka s konví vody na kropení zahrady - to zas je prima pomoc pro netrpělivé. Já si fakt přímo představuju, jak ta hladina stoupá, počítám 17-18-19... 24-25-26..  Prostě pomáhá mi to trpělivě počkat.
Přece nejsem hloupá - a nepůjdu kropit zahradu poloprázdnou konví, že jo?
Strečink, co se neudělá pořádně - to je totiž taky poloprázdná konev, se kterou vyrážíme mezi záhony! :-D

5 Marcel Marcel | 9. října 2011 v 15:39 | Reagovat

..krásně napsané, Hani..a musím potvrdit, že strečink a protahování vůbec je opravdu výborná věc..pomáhal mi udržovat tělo "ready" nejen při běhání, ale i teď při cvičení, turistice, cyklistice a plavání..(dřinu na zahradě asi nebudeme tahat mezi sporty, že..? :-D )
..a můj fígl na trpělivost..? No..nevím, jestli jej někdo bude chtít vyzkoušet..vznikl víceméně z nutnosti..skoro celý život někam dojíždím, ať už do školy nebo později do práce..takže naše skvěle a dochvilně fungující vlaky ČD.. :-x

6 Hanka Hanka | 9. října 2011 v 16:45 | Reagovat

[5]: Jo, tenhle způsob tréninku trpělivosti má dlouhou tradici!
Já pamatuju ještě zkratku ČSD - a ta znamenala: čekej, snad dojedeš! :D

7 Marcel Marcel | 9. října 2011 v 18:30 | Reagovat

..nejen tu bohatou tradici ať už ČD nebo ČSD..ale také velikou míru procentuální úspěšnosti..mě Ti nezaskočí ani mnohahodinové přelety letadly..trpělivost můžu kolikrát i rozdávat, tak mám "natrénováno".. :-D

8 Trixl Trixl | 9. října 2011 v 23:33 | Reagovat

Jo jo tak jo, už se jdu kouknout kde to najdu. I po rychlé chůzi bych to určitě potřebovala.

9 Baboš Baboš | E-mail | Web | 10. října 2011 v 8:57 | Reagovat

[4]:
Já osobně bych v jednotlivé pozici zkusil vydržet cca 40sekund. To je čas (dle informací jedné chytré osoby), který potřebuje mozek, aby sepnul, respektive si to uložil!!

10 Olivinek Olivinek | 10. října 2011 v 21:35 | Reagovat

Hu, 30sec. (ev. 40 :-)) ), jo? První zásadní chyba :-))

11 Hanka Hanka | 10. října 2011 v 22:07 | Reagovat

[9]:  Čtyřicet?? ???
No Pavle! To si musím vzít tu větší konev na vodu! Nee.. ale fakt - já na sportsite.cz četla, že minimálně 15-20, některé zdroje uvádějí 30-40.. Takže jsem si vybrala ten zlatý střed - to je 30 .. A ty říkáš 40 nejmíň, jo? Ježíš.. ale jestli je ve studni dost vody.. Když na každou "konev" bude 40 vteřin téct :D

12 Hanka Hanka | 10. října 2011 v 22:16 | Reagovat

[10]: :-D teď nevím, co myslíš, Olivinko - jestli moje chyba, že jsem nenapsala rovnou těch 40 - a nebo chyba, že je to tolik? Že to teda nedáš? ;-) Na stránce to bylo tak, jak píšu nahoře Pavlovi, fakt.. Nicméně - neříkám, že se mi klidně nemůže povést napsat i blbina. Přiznávám bez mučení, do mistra světa mám daleko.
Na tom je vlastně tenhle blog postavený. Že je od laika 8-)  
Tak kdyby něco - hned mne opravte!

Za první podnět díky, Pavle!
I když jsi mi teda zasolil, kamaráde.. jak jáá jsem vždy nadšená už po třiceti, že jsem to vydržela.. A teď 40 :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama