29.října 2011 - sobota

29. října 2011 v 16:21 | Hanka |  Trénink
Dnes načínám takovou malou sérii nekonečna.. tedy běhů na 8 km (na dráze je to osmička naležato ;-) Osma je takové moje osobně oblíbené číslo, navíc je to "zarovnaných" 20 kol na dráze - a akorát mi to vyjde na zhruba hodinu ultralehkého běhu - tedy běhu s vloženými 7 vteřinovými intervaly sprintu. A ještě k tomu navrch - na týden mi to dá při tréninku 5x týdně zrovna těch 40 km, které jsou, jak jsem si všimla, na stránkách o běhu uváděny jako takový jeden z limitů: alespoň 40 km týdně alespoň 6 měsíců - a pak dál a něco víc...

Se vyblbnu, při hraní s těmi čísly, co?
Mnoo.. však jsem říkala už dříve - někomu dětská hravost vydrží dlouho S vyplazeným jazykem

Že začínám dnes? V sobotu, 29.den měsíce? Nepamatujete, co jsem tu už jednou psala? Každý den je první .. první den zbytku vašeho života - kdykoli je možné začít něco nového. Novou etapu - tréninku třeba ;-)

Vím, že jsem běžela už ve čtvrtek 8 km, taky s intervaly - ale to bylo 8km ne zcela plánovaně - potřebovala jsem se déle rozhýbávat... když jsem si ověřovala fakt, že jen vědět, jak moc důležitý je strečink - to nestačí :-))

Takže to nepočítám. To bylo, dejme tomu, nanečisto..

Probírala jsem s Pavlem Baběrádem, mým nejoblíběnějším trenérem (nejen proto, že je jediný, koho z trenérů běhu znám!).. co on na ultralehký běh? Dovolím si sem jeho slova zase citovat - protože mi přijdou tak obecně platná, že by mi přišlo sobecké nechávat si je jen pro sebe. Napsal mi:

Běhej podle svého gusta!! Ať se to jmenuje tak či onak - vždy to bude běh!

No není skvělej? Člověk je s ním svobodný (jé, jak důležité zrovna pro mne!!) .. protože on respektuje osobní nastavení každého, že mu třeba může vyhovovat něco jiného - a tak mu k tomu ponechává prostor. Neuzurpuje, nemyslí si, že jako mistr ví vše nejlíp, co musí být pro koho dobré a co by rozhodně měl dělat, jinak je to celé k ničemu. Už jste jistě někoho takového potkali, co uznává jen svou pravdu, svůj pohled.??

Tohle je tak jiné - a příjemné.. mít za trenéra tohohle člověka je jednoduše radost! A mne andělé milují, že mi ho přivedli do cesty - a to na první dobrou. Protože jsem oslovila jeho prvního a jediného - a prostě nebyl důvod hledat dál..

No .. a co mi napsal dál, co mne inspirovalo k tomu, co teď dělám? Tak to byla tahle slova:

Hele - když tě to baví - tedy i závodění, tak proč ne?? Samozřejmě, až se budeš chtít na něco konkrétního připravit s vidinou nejlepšího možného výsledku, tak potom bude třeba dát přednost přípravě před některými závody. To má však čas.

Uvědomila jsem si jednu věc: v souvislosti s tím, co jsem psala o "záblescích" pěkného běhu, které se mi (zřetelné) podařily po 333 naběhaných kilometrech (což vím díky svému pečlivě vedenému tréninkovému deníku zcela přesně!) Úžasný .. A samozřejmě díky obrazu běžkyně Heleny Poborské, kterou mi náhoda tak pěkně nastavila před oči: Já potřebuju nejdřív nabrat sílu!

Dokážu ty "záblesky" pěkného běhu tu a tam prodlužovat, ale ten "ráz", co mne dostává centimetr nad povrch po kterém běžím - a dává mi pocit vznášedla, ten pocit, že se země dotýkám na vzduchovém polštáři - ten má ovšem takovou malou drobnou podmínku: potřebujete na to určitou sílu! :-)

A tu ještě nemám.
Ne na to, aby mi vydržela po celou dobu. Je v tom totiž nutnost pružně, silně, přesně - a rychle (snad jen setinu vteřiny) - se odrazit ze špičky nohy - a přidat k tomu následný "výboj" energie z oblasti pánve. No.. a na trvalejší pohyb vpřed tímto způsobem - musí prostě některé moje svaly ještě trochu zpevnit ;-)

To je to Pavlovo "to má čas" .. aspoň to já si z toho vzala, tak jsem to pochopila. Že potřebuju mít základ, kondici, kterou za pár set naběhaných kilometrů ještě mít nemohu (zatím jen 414 - ke dnešku ;-)

On mi to o tom času a trpělivosti Pavel říká pořád dokola :-)
Snad mi to už konečně došlo, co tím myslí!
Je to ono, Pavle?? Smějící se

Takže - já teď pro sebe vidím jako ideální pravidelné, trpělivé dávky ultralehkého běhu, dostatečně dlouho - do té doby, kdy budu jasně cítit, že mi to dalo - co je třeba. Sílu, styl, výdrž, lehkost. V rámci mých osobních možností, samozřejmě.

Beru přitom v úvahu i zásadu, že dlouhodobý, stále stejný trénink chce oživit, aby vývoj kondice nestagnoval. Jenže zároveň si uvědomuju, že pro mne, individuálně je (i když asi nestandardně) - lepší právě ta jednotvárnost. To proto, že jsem takový hektický typ, s nadbytečnou porcí energie navíc, která mne, řečeno slovy klasika "žene z místa na místo". Proto naopak pro mne: je tohle přesně ono.
Rutina, rytmus, co postaví mé rtuťovitosti pevné mantinely - a dodá mi jistý řád a vnitřní klid. Ukotvit potřebuju! Tak to teď cítím - jako nejlepší pro sebe.

A co k tomu říká klasik? Ale vždyť víte: běhej podle svého gusta!!
Takže tak. Rozhodnuto :-)

Mimochodem, lidi - ty vložené sedmisekundové intervaly jsou vážně fajn! Aspoň mně tedy vyhovuje tenhle trénink velice! Co je na nich skvělé: neberou sílu, uprostřed tréninku. Naopak - dodávají ji!

Nevím, čím to, jistě je na to nějaké vědecké vysvětlení - prostě jen vím, že je to tak. Dokonce to funguje i plošně: když běžím a cítím únavu, těžké nohy - mírně zrychlím (jen lehce!) - a ono je to evidentně lepší! Samozřejmě, po sedmivteřinových intervalech rychlého běhu je efekt ten samý.

Asi nejjednodušší vyjádření tého zkušenosti by bylo toto:
Jsi unavený?? Běž rychleji! :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baboš Baboš | E-mail | Web | 2. listopadu 2011 v 13:33 | Reagovat

tak už mě v objemu naběhaných kilometrů doháníš:-)

2 Hanka Hanka | 2. listopadu 2011 v 17:47 | Reagovat

[Baboš] :-D  tssss.. tak to jsi mne teď tedy rozesmál!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama